Už dlouho jsem nenapsala žádný zápisek

Miluju ten gif :D Moc dobře si pamatuju, že jsem ho často u jídelníčku používala. :D

*Hluboký nádech a zase výdech*

Dneska je 16/02/2020

bože ten čas zas tak letí. No posledních několik dní to byla neskutečná pruda. Zase jsme dneska měnili hotel a wow, jsem ještě nasranější než předtím. Jelikož na ostrově rodina má známého, jeli jsme k nim a musím být na pokoji s uklízečku! Jako haló?! Takže nejspíše budu spát na gauči v obýváku, neboť je pro mě nemožné usnout s nekým ve stejné místnosti, koho neznám.

Už za týden se budu válet v karanténě v Praze, žrát sushi (a půstit) a spokojeně lenošit. Jsem samozřejmě nasraná, že do toho vrazím prachy, který jsem chtěla šetřit a budu muset hned v březnu i přes PTSD do práce

Přemýšlím, jaké první jídlo si dám, až dorazim do Prahy. S velkou pravděpodobností to bude buďto qurrito z KFC, sushi nebo kebab, protože ani jedno jsem neměla už půl roku a jsou to moje nejoblíbenější jídla hned po sýrové smetanové pizze, kterou si ale rozhodně nedám, neboť bych se kaloricky nedopočítala. Doma jsem už nařídila, že mi máma navaří polívky, protože to je fakt něco, co miluju a neměla jsem polívku ani nepamatuju. Navíc bych ráda během domácí karantény zůstala na nějaké lepší dietě.

Říkala jsem si, že nepojedu za Veronikou do doby, dokud nebudu na nějakém fakt dobrém váhovém čísle. Ach jo, neviděly jsme se tak dlouho.

Budu si muset najít práci a vyřídit papírování. Vůbec se mi do toho nechce a říkala jsem si, že bych si měla možná najít jen brigádu, neboť jsem teď ve fakt velkým presu z toho všeho kolem koronaviru.

Konečně 21.2 jedu zpět z Hainanu, nemůžu se dočkat, celou tuhle dovolenou nesnáším :D